Na konci roku 2023 už popáté vyjel náš Silvestr Express! Tentokrát jsme vůbec poprvé zamířili oslavovat konec roku do Slovinska. Sešlo se nás 4 vagonky dobrodruhů, kteří si chtěli užít netradiční konec roku, a parta dobrovolníků, kteří naše bláznivé cesty do zajímavých destinací pravidelně pořádají.
V hlavním městě jsme si užili poslední zbytky vánoční atmosféry. I když jsme pro přírodní typy navrhovali výšlap na nedalekou Križnou goru, nakonec se všichni nechali pohltit městem, jeho kulturou, architekturou, divnostmi a místním pivovarem. Večer jsme si na náměstí užili místní náhodný koncert a všudypřítomná světýlka jak z reklamy na lublaňské vánoční trhy. Parádní začátek, to se musí nechat.
Daší den jsme si dali pauzu od velkoměstského shonu a vyměnili ho za ten turistický. Vydali jsme se okouzlit přírodou kolem Jesenic a majestátního Triglavu. Většinu výpravy cesta zavedla k jezeru Bled a nejznámějším výhledům kolem, další výprava se vydala ke krásným zamrzlým vodopádům. Sice kvůli počasí až tak zamrzlé nebyly, ale rozhodně to stálo za podívanou a za vyfuněný kopec.
I tentokrát jsme se rozprchli na všechny strany. V plánu byla tři přímořská města s italským nádechem (a z toho jedno skutečně italské). Počasí sice koupačce moc nepřálo, i přes naše tanečkové snahy o přivolání slunce, ale pár odvážlivců se našlo. Jinak to byl krásný klidný den plný procházek úzkými uličkami, ochutnávání místního jídla a koukání na západ slunce nad mořskou hladinou.
Silvestrovský den jsme strávili v Škocjanských jeskyních, které nás vzaly na pořádnou podzemní podívanou. A i když je Divača tak trochu zapomenutá díra, procházky kolem i tunely plné stalagmitů a stalaktitů to bohatě vynahradily. Výhledy byly vážně dechberoucí.
Silvestrovskou noc jsme rozjeli v Mariboru na náměstí, kde se z nás stal doslova střed vesmíru. Po několika náhodných tancích jsme nahodili pecku „Jede, jede mašinka“ a ani místní neodolali – brzy se celé náměstí vlnilo v rytmu vlaku. Po půlnočních oslavách, výkřicích a už dávno zapomenutých slibech a předsevzetích jsme se pomalu vydali zpátky k našemu věrnému vláčku, abychom zbytek noci doslavili na kolejích – jak jinak, když jsme vlakfesťáci!
Přes všechny krásné zážitky a zastávky, víc než samotná krása Slovinska to byla právě jedinečná atmosféra cesty, která nováčky překvapila a chytla za srdce. Jaké byly dojmy prvojezdících účastníků?
“VlakFest si mě získal sdílením jedinečné destinace a atmosféry s lidmi, které jsem viděl poprvé v životě, a zároveň jsem měl pocit, že se známe celý život.”
“Byla jsem poprvé a hned mě to pohltilo. Banda divokých duší se smyslem pro humor – to je ráj. Už teď plánuji další vlafkestování.”
A my se nemůžeme dočkat letošního Silvestr Express. Tentokrát míříme plachtit do Chorvatska! :)